Stručný životopis genmjr. let. v. v. Antonína L I Š K Y

Více se dozvíte v následujícím článku....

(nar. 14. 7. 1911 v Hromnici u Plzně, † 3. 12. 1998)

Antonín Liška se narodil v Hromnici u Plzně a do školy docházel do Třemošné. Později vystudoval pedagogický institut. Dobře maloval a hrál na housle. V roce 1932 nastoupil k hraničářskému praporu v Domažlicích a Školu záložních důstojníků absolvoval v Klatovech. Poté byl odveden k 11. pěšímu praporu do Písku, kde následně požádal o přeložení k letectvu, v čemž mu bylo vyhověno, takže později mohl absolvovat Vojenskou akademii v Hranicích i Letecké učiliště v Prostějově, odkud byl posléze vyřazen v hodnosti poručíka letectva.

Nastoupil k 1. leteckému pluku T. G. M. v Hradci Králové, odkud po okupaci ČSR nacistickým Německem odešel v srpnu 1939 do Polska, aby se zde začlenil do velké skupiny čs. vojenských ilegálních uprchlíků ve sběrném táboře v Malých Bronowicích, která se pak pod vedením plk. Ludvíka Svobody přesunula na východ s internací v Orankách a Suzdalu v SSSR.

Na žádost čs. exilové vlády v Londýně je A. Liška se skupinou 40-ti letců po osmi měsících odeslán lodí přes Turecko, Egypt a Indii do Anglie. Dne 27. 10. 1940 po třech měsících plavby vstupuje na pevnou anglickou půdu a je přijat do RAF v hodnosti poručíka (P/O).

V lednu 1941 absolvoval přeškolení na britské letouny v Upavonu a Sutton Bridge (O. T. U.). V květnu 1941 byl přidělen k 1. britské peruti, v níž létal spolu s Karlem Kuttelwaschwerem na Hawker Hurricanech. Již dne 16. 6. téhož roku se ve spolupráci podílel na sestřelu německého stíhacího letounu Messerschmit Me-109 nad kanálem La Manche.

Dne 12. 8. 1941 byl přeřazen k 312. čs. stíhací peruti, u níž létal na Spitfiru u letky »B«. Již v hodnosti F/Lt dne 3. 6. 1942 odstartoval k doprovodu bombardérů »Boston« k operaci nad přístavem Cherbourg, kde sestřelil německý Fw-190, aby posléze 29. června jako zázrakem přežil pád svého Spitfiru DU-P, jenž se roztrhl ve vzduchu. A. Liška v bezvědomí dopadl na padáku na pobřeží v Exmonthu a těžce se zranil. Po osmi měsících léčení se vrátil do služby, ale nastoupil již jako pilot dopravního letectva.

Po roce 1945 se stal velitelem Dopravního pluku v pražských Kbelích. V roce 1949 byl propuštěn ze služby a tak jako mnozí, mohl pracovat již jen v pro něho nevýhodných profesích – jako parketář nebo účetní, a to v Hutním projektu v Plzni a v dopravním odd. v Textilu.

Po listopadu 1989 byl plně rehabilitován. V roce 1991 obdržel Řád M. R. Štefánika a dne 28. 10. 1992 byl povýšen do hodnosti generálmajora.


 Vyznamenání:

            3 x    čs. válečný kříž 1939-45
            1 x    čs. medaile Za chrabrost před nepřítelem
            1 x    čs. medaile Za zásluhy I. stupně
            1 x    Vojenská pamětní medaile (štítek VB)
            1 x    medaile Zasloužilý bojovník proti fašismu I. stupně
            1 x    polská medaile Za udzial w wojnie obronnej 1939
            1 x    ruská medaile 50 let vítězství ve VVV 1945-1995
            2 x    ruská medaile 100 let maršála Žukova
            1 x    britská hvězda 1939-1945
            1 x    britská Hvězda leteckých posádek
            1 x    britská Medaile obrany

            Titul »Zasloužilý vojenský letec ČSSR«

Pilotní odznaky:    ČSR, Velké Británie a Bulharska